VYPRAVĚČKA – Jodi Picoult

Anotace:

Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky.
Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi?

Moje recenze:

Moje první setkání s Jodi Picoult. VYPRAVĚČKA je bohužel jednou z oněch knih, které mi dlouho ležely ladem v knihovně, pořád jsem se k ní nemohla dostat a snad jsem četbu odkládala i zcela záměrně, protože mě jaksi nevábilo téma druhé světové války. Nakonec jsem velmi ráda, že jsem po titulu sáhla.

Zpočátku čtení jsem si říkala, že mě kniha sice baví, ale asi ode mě tentokrát nedostane plný počet bodů. Jak jsem se však postupně nořila do příběhu, začal mě víc a víc pohlcovat, a především zpověď babičky Minky můj prvotní názor změnila.

Celkový příběh je sestaven z vyprávění čtyř osob.

Vše začíná u Sage Singer – mladé pekařky, která má za sebou osobní tragédii, kdy při těžké dopravní nehodě přišla o svoji matku a z toho nešťastného dne si nosí jizvy nejen na duši.

Další velmi podstatnou a podle mě nejzajímavější postavou je Sageina babička Minka – Židovka – která přežila holokaust a dokáže svůj srdcervoucí příběh převyprávět s dechberoucí přesností.

Dále tu máme druhou stranu mince, postavu Josefa Webera – pětadevadesátiletého bývalého učitele němčiny – který se spřátelí se Sage. Po několika společně strávených chvílích se Josef přizná, že působil jako SS, a taktéž jako vedoucí ženského oddělení v koncentračním táboře v Osvětimi, a žádá mladou pekařku, aby mu pomohla zemřít.

Během vyprávění na scénu přichází postava Lea Steina, vyšetřovatele z Ministerstva spravedlnosti, který je považován za „lovce nacistů“.

A celkový obraz příběhu navíc doplňuje hororová povídka, kterou během svého života sepisovala Minka, a která ji nejednou zachránila život.

Z celé knihy mě nejvíc zaujal životní příběh mladičké Židovky Minky. Její vyprávění, které směřovalo od spokojeného života školou povinné a rodiči milované dívenky, až po ostnatým drátem obehnanému krutému životu v osvětimském koncentračním táboře, si získalo moji maximální pozornost.

I když Minčino vyprávění bylo náročné, nervy drásající a srdcebolné, přesto právě díky této historické lince jsem si knihu zamilovala a řadím ji mezi nejlepší romány z období druhé světové války, které jsem zatím četla.