Kdo jsem

Ahoj, jmenuji se Barbi a jsem knihomolka.

Knihy mám ráda od dětství, kdy byla moje skromná knihovna zaplněna spoustou klasických a ponurých pohádek od Boženy Němcové, K. J. Erbena a H. Ch. Andersena, ale také moderními Disney publikacemi s krásnými barevnými ilustracemi. Přečetla jsem snad všechny ze svých knih a nebála jsem se ani Kytice, kdy jsem po večerech u babičky v kuchyni nahlas předčítala Polednici nebo Vodníka.

Asi ve čtrnácti jsem konečně UVIDĚLA máminu knihovnu. Řekla jsem, že bych si chtěla zkusit přečíst některou z jejích knížek a mamka mi na zkoušku podala dívčí románek Kopretiny pro zámeckou paní. Dodnes si pamatuji, jak jsem se do příběhu ponořila a už nebylo úniku. Tato knížka byla moje první láska.

Když jsem přečetla všechny dívčí romány, které mámina knihovna nabízela, řekla jsem si, že zkusím něco z jiného soudku. Tehdy jsem sáhla po Motýlkovi. Tento strhující příběh podle skutečné události byl mojí druhou láskou.

No a poté jsem se chopila Alexandra Dumase a jeho Tří mušketýrů. V tom okamžiku jsem PROZŘELA. Zamilovala jsem si nejen samotného Dumase, ale historické romány vůbec, ať byly podle smyšlených či skutečných událostí. Hrabě Monte Christo, Paměti lékařovi, Robin Hood, Černý tulipán, a tak dále a tak dále. Milovala jsem to!

Během studia na střední jsem hodně navštěvovala místní knihovnu. Historické romány byly pro mě jasnou volbou. Taky jsem se stala členkou Knižního klubu a dá se říct, že od té doby jedu v knihách a už není cesty zpět.

Frčím jak to jde a jak čas dovolí. Někdy mám pomalejší tempo, jindy rychlejší, ale knihy jsou mojí životní láskou a na tom se nic nezmění.