POZVANÍ – Jennifer McMahon

Anotace:

Helen a Nate touží po jednodušším životě, a proto se rozhodnou opustit pohodlí předměstí a přestěhují se na venkov, kde začnou vlastníma rukama stavět svůj vysněný dům. Jenže záhy zjišťují, že jejich nový pozemek má temnou a záhadami opředenou minulost.

Helen, bývalou učitelku dějepisu, brzy pohltí místní legenda o Hattie Breckenridgové – ženě, která zde před sto lety žila a zemřela. Helenina vášeň pro artefakty ji přiměje zakomponovat do domu trám ze staré školní třídy, cihly z mlýna či krbovou římsu ze statku – předměty, které ji vtáhnou do příběhu Hattie a jejích potomků. Tři generace žen Breckenridgových, z nichž každá podezřele zemřela…

Helen o tom ještě neví, ale od základů si staví strašidelný dům. Jejich nový domov se tak brzy stává místem plným hrůzy a nebezpečí. Může snad být duch pachatelem vraždy?

Tato napínavá duchařina v podání fenomenální Jitky Ježkové vás nenechá vydechnout a její rozuzlení vás dozajista překvapí.

Moje recenze:

Chcete, aby ve vašem domě strašilo? Tak si takový dům postavte.

Helen a Nate jsou manželský pár, který zatoužil po klidu venkova. Jelikož nemohou najít dům ke koupi, který by odpovídal jejich představám, rozhodnou se postavit si vysněné bydlení svépomocí.
Pozemek, na kterém započali stavební práce, je však opředen temnou minulostí, a než se manželé nadějí, začnou se kolem nich dít podivné věci.
Helen je bývalou učitelkou historie a doslova ji přitahují staré artefakty, proto začne do domu nosit věci s „příběhem“. Netrvá dlouho, než si Helen uvědomí, že už v novostavbě nejsou s Natem pouze sami dva.

Kniha POZVANÍ je klasifikována jako hororový příběh, avšak podle mě jde spíše o rodinné drama se strašidelnými prvky a detektivní zápletkou.

Vyprávění bylo napínavé až mírně mrazivé. Avšak v žádném případě mi při poslechu nenaskakovala husí kůže jako u autorčiných Zimních lidí.

Některé kapitoly se mnou dokonce poslouchala moje – tou dobou ještě jedenáctiletá – dcera, která miluje duchařské příběhy stejně jako já, i když je to stále ještě malý strašpytel s bujnou fantazií. Ale v tomto případě, než aby se schovávala pod peřinu, spíše zvědavě kulila oči. S čehož tedy usuzuji, že i když POZVANÍ rozhodně nejsou příběhem pro děti, s přehledem si ho zvládnout poslechnout i bojácní čtenáři.

Příběh se mi líbil i přes svůj pomalejší spád. Po celou dobu svého trvání mě vybízel k přemýšlení a ke konci mě dokonce dokázal malinko překvapit, přestože jsem si už předtím začala některé informace sama spojovat a děj předvídat.

Jennifer McMahon jsem docela rychle zařadila mezi své oblíbené autorky strašidelných příběhů a jsem velmi zvědavá na její další strašidla.
Navíc audioknihy v podání Jitky Ježkové mě nesmírně baví, neboť její hlas lahodí mému uchu a její interpretace je vždy naprosto dokonalá.