POSLEDNÍ RESTAURACE V PAŘÍŽI – Lily Graham

Anotace:

Zatímco v nacisty okupované Paříži trpí místní hladem a strádáním, ozývá se z oken jedné restaurace hudba a smích. Její majitelka Marianne zde vaří pro nacistické důstojníky a sklízí jejich obdiv a pochvalu. S vytrvalým úsměvem na tváři připravuje zdravá jídla z Provence a nikdo by neuhodl, jakou hlubokou nenávist skrývá ve svém srdci. Jednoho večera však Marianne beze stopy zmizí a za sebou zanechá jenom mrtvá těla svých hostů.

O několik desítek let později stojí její vnučka Sabine pod vybledlou zelenou markýzou a dívá se na nápis vyrytý do okna restaurace: zrádce a vrah.

Skutečně se její babička dopustila neodpustitelné vraždy? Kolaborovala s nacistickým režimem a nezaslouží si tak nic jiného než pouhé pohrdání? Jak úzká je morální hranice mezi spravedlností a pomstou a kdo dokáže bez časového odstupu posoudit rozdíl mezi zločinem a hrdinstvím?

Moje recenze:

1987

Sabine osud zavede do dávno opuštěné restaurace v Paříži, která po minulých, velmi tragických událostech neblaze proslula jako restaurace U vraha. Sabine se postupně dozvídá, že její babička Marianne, původní majitelka restaurace, byla popravena jako vražedkyně, jelikož vědomě otrávila šest hostů, mezi nimiž byli jak němečtí vojáci, tak i francouzští civilisté.

Co dovedlo krásnou a laskavou Marianne ke spáchání tak hrůzného činu? A byl její skutek opravdu zlým úmyslem nebo obdivuhodným hrdinstvím?

1926
Devítiletá Elodie se po smrti maminky přestěhuje na francouzský venkov ke své babičce, kde nachází pochopení a lásku. Do jejího nelehce vydobytého radostného života však bolestně zasáhne nacistická okupace.

Historický román provoněný levandulí. Dechberoucí jako čerstvě rozkvetlá louka a zároveň trpký jako nedozrálé víno. Nadějný i skličující –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesně v tomto pořadí. Silný a emotivní, každopádně však hrdinský a inspirativní.

Kniha je rozdělena na tři části a dvě časové linky.

Příběh sledujeme očima několika postav, z nichž nejkrásnější, nejzajímavější a nejsrdceryvnější jsou ty chvíle, které prožíváme s Elodie v Provence.

První a třetí část jsou téměř totožné až na několik doplňujících informací. V první části autorka popisuje pohled Gilberta, který vypomáhal v restauraci Luberon. A třetí část patří pohledu Marianne na ty samé událostí, o nichž se už zmínil Gilbert. Někoho to může zdržovat, ale chápu, že tím paní autorka chtěla čtenáře uvést hlouběji do děje, aby lépe pochopil Marianniny myšlenky a pohnutky k jejím následným činům.

POSLEDNÍ RESTAURACE V PAŘÍŽI je fiktivní román vystavěný na skutečných událostech, který rozhodně stojí za přečtení. Je totiž vhledem do mysli obyčejných lidí, kteří se nebáli postavit nacistickému zlu, jenž jim drze sebralo pevnou půdu pod nohama a prachsprostě a nelítostně likvidovalo nevinné životy.