TŘI MĚSÍCE FLORENCIE – Mary Carter

Anotace:

Osmatřicetiletá Lena zůstává sama doma s dětmi a psem poté, co její manžel, profesor výtvarných umění, odjíždí pracovně do Florencie. Když se má muž po dvou semestrech vrátit, zjistí, že má v Itálii vztah s o dvacet let mladší studentkou. Rozzuřená Lena na nic nečeká, sbalí sebe i rodinu a okamžitě odletí do Itálie. Tohle nemůže jen tak nechat být! Když ji navíc manžel oznámí, že se do Alexandrie zamiloval, udělá Lena to jediné, co v danou chvíli udělat lze – vymění ve florentském bytě všechny zámky a svému muži řekne, aby se s dětmi a psem vrátil do Ameriky a zkusil si, jaké je to se o ně starat… A Lena? Ta se přece chtěla do Florencie celý život podívat, a teď tu má dokonce byt!

Moje recenze:

Romantika. Tento žánr není zrovna mým šálkem kávy, ale jelikož je léto, čas odpočinku a dovolených, tak proč si nedopřát krátký výlet do Florencie, byť jen jako čtenář? 🙂

Lena a Alex jsou souznící manželé. Znají se od studií. Mají společné sny a touhy. Milují se, touží po sobě a on ji láskyplně oslovuje Lamo. Mají vlastní dům, dvě děti a psa. Šestnáct let oba sní o tom, že spolu jednou odletí do Florencie, nádherného města plného kulturních a uměleckých památek, které chtějí společně obdivovat.

Když u večeře v restauraci Alex své manželce oznámí, že dostal možnost učit jeden semestr na univerzitě právě ve Florencii, Lena se může zbláznit radostí. Ve své hlavě už má sbalené kufry a hoříc nedočkavostí stojí s celou rodinkou na letišti připravená vstříc italskému dobrodružství. Vzápětí se však její šťastná vidina rozplyne jako obláček dýmu, a její až dojemně dětinské nadšení zmrazí další slova, vycházející z úst milovaného manžela: „Odletím sám a ty zůstaneš doma s dětmi, Lamo.“

Ze tří měsíců je náhle šest a Lena zuří. I přesto se rozhodne přivítat manžela se vší parádou, protože půlroční odloučení bylo dlouhé a jí se přece jen stýská. Avšak do velkolepých příprav na návrat ztraceného muže ji náhle hodí vidle Alexova italská milenka…

Lehce sarkastické pojetí tohoto dílka mě bavilo. S chudinkou Lenou jsem naprosto soucítila a do jejích emocí jsem zaplula jak do vlastních bot. Autorka psaní tohoto románu pojala vtipně a s nadsázkou, přesto ale dokázala přesně vystihnout pocity a reakce zrazené ženy, která miluje svého manžela a nehodlá se ho jen tak vzdát.

Leniny další činy byly sice občas trochu více přes čáru a její chování často hraničilo s hysterií, ale nikdo se jí nemůže divit, protože která z manželek by dobrovolně, hrdě a s úsměvem předala svého milovaného muže mladé italské krásce? Já tedy rozhodně ne, a proto mi postava Leny byla naprosto sympatická, i když některé její troufalé nápady bych nikdy neměla odvahu uskutečnit 😄

Pokud tuto knihu ještě někde seženete, neboť je to starší dílko a další z mých mnoha restů, vřele vám ji doporučuji jako oddychovou letní četbu. Autorka vás svým hmatatelným nadšením pro Florencii do těch míst skutečně přenese a vy budete společně s Lenou na chvíli žít vášnivý italský život a dýchat svěží vzduch prosycený horkými toskánskými slunečními paprsky a vůní espresa.